Abstrakty výzkumů

​

Vliv holotropního dýchání na vybrané osobnostní rysy

Milan Hrabánek, Jan Benda, Lukáš Langer

 

Výzkum holotropního dýchání, který právě probíhá v České republice. V tomto výzkumu zdraví dospělí dobrovolníci vyplňují dotazníkovou baterii před holotropním dýcháním, bezprostředně po něm, měsíc po něm a s tříměsíčním odstupem. Sledovány jsou přitom následující proměnné: Hodnotová orientace, spojení s přírodou, soucit se sebou, smysluplnost života, strach ze smrti, vědomí přesahu a vděčnost. Proměnné jsou měřeny s využitím Dotazníku hodnotových portrétů, Škály spojení s přírodou, Škály soucitu se sebou, Testu smyslu života, Profilu postojů ke smrti, Sebeposuzovacího inventáře spirituální inteligence a Dotazníku vděčnosti (šestipoložková forma).

​

Vliv holotropního dýchání na vybrané osobnostní rysy u osob s vybranými psychopatologickými jednotkami podle MKN 10. a DSM IV.

Milan Hrabánek, Jan Benda, Lukáš Langer

 

Výzkum holotropního dýchání, který právě probíhá v České republice. V tomto výzkumu dospělí s různými  psychiatrickými dg., kteří v rámci svého terapeutického programu absolvovali techniku holotropního dýchání vyplňují dotazníkovou baterii před holotropním dýcháním, bezprostředně po něm, měsíc po něm a s tříměsíčním odstupem. Sledovány jsou přitom následující proměnné: Hodnotová orientace, spojení s přírodou, soucit se sebou, smysluplnost života, strach ze smrti, vědomí přesahu a vděčnost. Proměnné jsou měřeny s využitím Dotazníku hodnotových portrétů, Škály spojení s přírodou, Škály soucitu se sebou, Škály psychospirituální krize, Testu smyslu života, Profilu postojů ke smrti, Sebeposuzovacího inventáře spirituální inteligence a Dotazníku vděčnosti (šestipoložková forma).

​

Měření variability srdeční frekvence v holotropním procesu – metoda k objektivizaci fyziologických autonomních změn organismu

Milan Hrabánek, Petr Reimer, Jan Benda, Lukáš Langer

​

Základním předpokladem života člověka je udržení stabilních podmínek vnitřního prostředí (homeostázy) a schopnost adaptace na neustále se měnící podmínky vnitřního a vnějšího prostředí. Dominantní roli v udržování homeostázy hraje autonomní nervový systém (ANS). Funkční zdatnost ANS je podkladem fyziologických rezerv. Analýza variability srdeční frekvence (heart rate variability – HRV) je neinvazivní metodou ke zhodnocení autonomní nervové regulace. Redukovaná HRV reflektuje sníženou funkci ANS – autonomní dysfunkci (AD). Určitá míra autonomní dysfunkce se vyskytuje u většiny chronických onemocnění a zároveň je jejich nepříznivým prognostickým faktorem.

​

Rozvoj měření HRV v rámci klinického výzkumu a snaha o zavedení do praxe začíná v 80. letech 20. století na poli kardiologie. Postupně se výzkum měření HRV rozšiřuje na další medicínské obory jakými jsou diabetologie, neurologie, intenzivní - perioperační medicína a taktéž i psychiatrie. V psychiatrii byla HRV zkoumaná nejvíce u pacientů s depresí, kde se prokázal pokles HRV a to především ve složce popisující parasympatický nervový systém. Dominantním nervem parasympatického systému je nervus vagus, jehož eferentní vlákna končí na nikotinových acetylcholinových receptorech makrofágů, kde blokují uvolňování prozánětlivých cytokinů. Toto neuro – imunitní propojení ukazuje na význam autonomního nervového systému v regulaci zánětlivého stavu organismu, který doprovází většinu chronických nemocí, včetně těch psychiatrických.

​

Měření HRV v procesu holotropního dýchání může být metodou, jež objektivizuje vliv  holotropního dýchání na fyziologické úrovni organismu. K měření HRV používáme diagnostický přístroj DiANS PF8 (Olomouc, Česká republika). HRV vyhodnocujeme spektrální analýzou dle standardizovaných mezinárodních doporučení (Task Force Recommendations). Vlastní HRV měření provádíme během tzv. ortostatické zkoušky, která je velmi citlivou metodou pro odkrytí reálných autonomních fyziologických rezerv jedince.

​

            Cílem práce je zhodnotit změny autonomní nervové regulace metodou HRV během holotropního procesu. Takto zaměřený výzkum ještě nebyl publikován ve světovém vědeckém písemnictví. Pokud se prokáže augmentace autonomního systému po holotropním dýchání, bude to objektivním důkazem, že tato metoda vede ke změnám na fyziologické úrovni, včetně snížení prozánětlivého stavu, a tak přispívá k celkovému zlepšení zdraví jedince.

Závěrem slova významného amerického profesora psychologie J.F. Thayera: „HRV is important not so much for what it tells us about the state of the heart as much as it is important for what it tells us about the state of the brain“.

 

Reference:

1. Ernst G. Heart rate variability. 1st ed. London: Springer; 2014

2. Tracey KJ. The inflammatory reflex. Nature. 2002;420(6917):853-859.

3. Vinik AI. The conductor of the autonomic orchestra. Front Endocrinol (Lausanne). 2012; 3:71.

4. Task Force of the European Society of Cardiology and the North American Society of Pacing and Electrophysiology. Heart rate variability, standard of measurement, physiological interpretation, and clinical use. Eur Heart J. 1996;17(3):354-381.

5. Reimer P, Máca J, Szturz P, Jor O, Kula R, Ševčík P, Burda M, Adamus M. Role of heart rate variability in preoperative assessment of physiological reserves in patients undergoing major abdominal surgery. Ther Clin Risk Manag. 2017;13:1223-1231.

6. Thayer JF et al. Autonomic characteristics of generalized anxiety disorder and worry. Biol Psychiatry. 1996;36:255-66.

Thayer JF et al. A meta-analysis of heart rate variability and neuroimaging studies: implications for heart rate variability as a marker of stress and health.Neurosci Biobehav Rev. 2012;36:747-56